Více o mně a o tom jak jsem se dostala k tomu co vám nyní přináším

Má DUŠE mně vede..

A já jsem moc vděčná za to, že i k tomu, že mohu tvořit a pomáhat druhým aby své vedení slyšeli také, aby se žili takový jací jsou, aby se milovali, osvobodili se,  a byli šťastní i na úrovni duše. Tomu tak je a bylo. 

V tento moment to žiju však čistěji, přiznaněji a plněji než kdy dříve. V řádcích níže budu vyprávět o tom, jak jsem se k tomu dostala, co mě na mé cestě potkalo. Budu esenční a přesto i více sdílná.  Sama jsem zvědavá, co přesně vám na sebe prozradím a prozrazeno být má. 

Narodila jsem se jako duše do těla a chvíli na to jsem dostala své lidské jméno Lucie. 

Pamatuji si, že jsem ve svém dětství byla  hodně citlivá a vnímavá na jemnohmotné aspekty života, na světelné bytosti, na elementy i přírodu. Hodně času jsem trávila tím, že jsem si s těmito "neviditelnými" a přírodními bytostmi povídala. Vlastně jsem tak trávila čas úplně nejraději. Pamatuji si jak sedím u rybníka a promlouvám k němu. Jak mi rybník odpovídá zpět a spolu si básníme. 

Hodně jsem také zkoumala mé vrstevníky a nechápala jak se mohou chovat tak dětinsky ( Zpětně se tomu směju. V tu chvíli to však bylo zcela vážné.) Časem se mé konání stalo praxí, a já jsem po zjištění toho jak to tady na Zemi funguje, jak se mám jako člověk chovat vše zařadila, přizpůsobila se, a své světlo na čas stáhla. 

Když mi bylo 12let rozváděli se mi rodiče. Jeden z darů co jsem od života dostala. Ne proto, že bych si přála ať nejsou spolu. Ale proto, že mě to dostalo znovu více k sobě. Do hloubky. Nechtěla jsem už slyšet důvody proč tomu tak je.. Já se začala ptát sebe. Začala jsem hledat pravdu ve své hloubce a v "tom neviditelném".. začala jsem postupně znovu vidět a cítit, i to co PRO SVĚT obecně vlastně NEEXISTUJE.. V tomto období mě vzal táta na moji (mám pocit, že i na jeho) první veřejnou skupinovou meditaci - vizualizaci. Vlastně nevím jaké to bylo pro něj, a zda si to vůbec pamatuje. Pro mě to však mělo velký význam. 

Cca ve 13ti jsem podstoupila své první zasvěcení do práce s energii REIKI a následně denně poctivě "trénovala".. cca po roce následovalo zasvěcení do dalších 2stupnů + sluneční REIKI, kdy jsem mimo jiné začala trénovat léčení na dálku. 

Pro mé vrstevníky na základní škole jsem začala být.. trochu divná.. avšak vždy se našel někdo kdo měl o to zájem, koho to zajímalo a lákalo. Děkuji za to. 

V cca 14ti letech přišlo mé "první" potkání s PRÁNICKOU VÝŽIVOU. Událo se to na dovolené v Chorvatsku. Seděla jsem na skále nad mořem. Svítilo na mě slunce, a šum moře tomu dodával také nádherný rozměr. Vzala jsem si do dlaní časopis Meduňka, kde na obalu byla velká fotografie Henryho Monforta. Nevěděla jsem kdo to je, nebo co dělá. Naše pohledy se setkali poprvé. Při pohledu na něj se začalo něco dít, něco zvlášního, jedinečného.. Zavřela jsem oči a plně se tomu otevřela. V důvěře, bez kontroly, v přítomnosti. Tady se to stalo. Zpětně viděno v tu chvíli proběhlo zasvěcení do pránických energií a toho jak to chutná, když tím člověk plně je. Má duše si během těch pár minut rozzpomenula. Cítila jsem, že to je ono. TOTO JSEM JÁ. Toto je můj domov.

Po pár minutách jsem otevřela oči a s nadšením hledala článek o tomto muži. Při čtení jsem žasla a dala této cestě své jednoznačné ANO. Následující roky byli i tímto rozhodnutím ovlivněné.. (Více k této části mé cesty již brzo v samostatné sekci.)

Vedlo mně to hlouběji a hlouběji do sebe, do cítění, do důvěry ve vlastní intuici. 

Cca v 15ti si mě to jednoho dne takhle zavolalo k pastelkám. Přišla mi jasná instrukce. Zapálit svíčku, vzít si papír, pastelky, zavřít oči a nekontrolovaně "čmárat".. Přišla úleva, radost, jasnost, že toto je teď to co mám následovat. Takhle má praxe přešla z denního tréninku Reiky na "čmárání".. Rok a půl v kuse. Každý den. V průběhu toho času jsem si všimla, že schopnost léčit a nechat sebou proudit energie se propojují s kresbou. Začala jsem kreslit  obrázky i pro své přátelé a rodinu. Vznikali mi první diagnostické kresby.. více a více se mi s každým dalším obrázkem a rozhovorem nad nimi otevírali schopnosti hlubokých náhledu do druhých bytostí společně s touhou ještě více vidět, chápat a uměl lépe a lépe pomoct. 

V cca 16ti následovalo první ponoření do světa duchovního směru TANTRY.. tento směr a způsob života mi pomohl (a pomáhá) se rozpomenout na spousty aspektů mně jako duše. (k tomuto tématu více a komplexněji zase jindy) 

Po čase následovala další praxe a to práce s kvantovým léčením. Tedy i práce s myslí. Měsíce jsem v tom byla každý den. Vše se opět propojovalo se vším. Příroda, reiky, léčivá kresba, prána, tantra, kvantování, přírodní rituály, osobní lidská zkušenost a další.. se postupně propojili a propojují. 

V mých 18 letech jsem poprvé přijala nabídku namalovat osobní energetický obraz.. A poté další a další.. bez propagace, jen na bázi čistého vedení. Od té doby uběhlo 10 let kdy maluji obrazy, léčivé, hluboké, osobní, živé.. 10 let se formovali a více a více mně učili, než vznikl formát, který nyní tvořím nejraději. OBRAZY DUŠE. Odraz té jedinečné nádherné esence toho kým jsi.. více k tomu zde: https://lucie-tkocova.cms.webnode.cz/cenik/ 

Následoval ceremoniální výcvik zaměřený na přírodní rituály a opravdové cítění ducha přírody, živlů, a všeho živého i nadpozemského.. 

Při výcviku jsem nelenila. Nasledovala jsem vnitřní volání a  sama začala vést óm-ovací ceremonie, oslavy života.. začala jsem při nich také více zpívat. Zpívat lidem. Což bylo do té doby něco, co bylo u mně úplně zavřené.. Desítky ceremonii v óm-ovacím kruhu, s tancem, hlubokým sdílením sebe tak jak jsme.. děkuji tímto každému z vás co jste na tyto potkání zavítali, co jste přišli jednou ale i vám co jste se opakovaně vraceli.  

V 23 letech mi  přišla další silná INICIACE - MATEŘSTVÍ.. spojena a obohacena o další INICIACI - OTEVŘENÉ lásky.  Silné velké témata. A pro mně jednoznačně také VELKÁ DUCHOVNÍ LEKCE - jedno, druhé i spojení obou. Dalo by se říct, že to byli 3 roky intenzivního, bezkompromisního ždímání všeho co ještě nebylo pravdivé. Doskládávání lekce BEZPODMÍNEČNÉ lásky, odevzdanosti, zodpovědnosti, odvahy být sobě věrná ať se děje cokoliv.. ale také lekce PRAKTIČNOSTI, sebevyživování, a další, ryze hmotné a lidské záležitosti. 

Další rok jsem si do života přitáhla jednu ženu, která mi předala ještě jiný level  práce s MYSLÍ než jsem do té doby zažila. Čisté tvůrcovství. Ach děkuji..

Následoval další rok dočišťování detailů, uhlazování, dosycení a nádech do nové verze sebe sama.